Čivava je nejmenší plemeno psa.  Čivavy se dle délky srsti dělí na krátkosrsté a dlouhosrsté, barva srsti je přípustná jakákoliv.  U tohoto plemene se neposuzuje výška, pouze váha, ideální váha je dle mého názoru mezi 2 až 3 kg. Psi s váhou mezi 500 g až 1,5 kg jsou akceptováni. Jedinci těžší než 3 kg jsou diskvalifikováni (toto je ovšem pouhá teorie, ve světě se chová běžně na psech nad 3 kg) . Podrobnosti ke standartu jsou detailně k dispozici na stánkách Klubu chovatelů čivav a naháčů. Velikou fotogalerii čivav naleznete mj. na serveru Celý svět.

čivavy krátkosrsté při hře:

Čivava je hlavně temperamentní osobnost, je sebevědomá, smělá, bystrá a velice, velice učenlivá.  Je to ideální pes do městského bytu, můžete ji sebou brát kamkoliv.  Je jen na Vás, jakou čivavu si vychováte, nesmíte nikdy zapomenout, že to je i přes miniaturní rozměry 100% pes.
Čivava se ráda přizpůsobí vaší lidské smečce, naučí se poslouchat velice rychle. A pozor, není to žádný „gaučák“ ! Náš Fenri je od malička  veden ve sportovním duchu (co jiného mu zbývá, když pánečci milují dlouhé výšlapy). Zdatně pobíhá kolem nás už od štěněte, a nemá problém našlapat 20 km a vypadat z celé smečky zdaleka nejčerstvěji. S pánečkem se chodí občas proběhnout v nočních hodinách (běh pro zdraví) a to jasně ukazuje, že těch 5 km rychlého běhu je pro něj ještě málo. Nemusíte se ani bát setkání s velkými psy, stačí vaši čivavu včas (od štěněte) na tyto pejsky přivykat. Pak jen očekávejte, stejně jako my, že při venčení si  čivava bude hrát zvesela s fenkou bernského salašnického psa, kokrem a největší radost jí udělá jistý pes labradorského retrievera. Samozřejmě, musíme mít pejsky pod dohledem, ale zatím vše funguje k naší plné spokojenosti.  Fenri se tímto nebojí velkých psů, projevuje ve vztahu k nim jen přirozenou ostražitost s velkou dávkou zvědavosti. Zažila jsem na výstavě situaci, kdy se některé čivavy neskutečně bály velkého procházejícího psa huskyho a další byly prozměnu v naprostém pořádku (a Fenri škubal na vodítku, že si chce s huskym hrát, ten ho očichal , olíznul a čivavák byl spokojen). Vše je o výchově a zvykání už v raném věku. Je přeci velká škoda, když se Vaše čivava bude bát a vy ji při každé příležitosti setkání s větším psem budete muset vzít do náručí. Druhá věc je, že spousta i výstavních čivav je velice bázlivých, jejich potomci mají stejný problém a i tak se na takových čivavách v klidu s PP chová. Jejich chovatelé preferují jen typ místo mj. i povah, výsledek je pak vidět snadno a není to věru hezký pohled na čivavu ve výstavním kruhu přitisklou k zemi, bojící se i vlastního stínu....

Jak na to - aneb čivavu si pořídit
Jestli si chcete pořídit čivavu, je to běh na delší trať. Asi prvním kriteriem je zda psíka s PP, či bez PP. Průkaz původu vaší čivavy neznamená žádnou povinnost vystavovat, ale je to doklad, že čivava je čistokrevná a pochází z kontrolovaného chovu. Bonitací a do chovu teoreticky neprojde čivava, která je nemocná, bezzubá či příliš těžká, tahá za sebou nožičku. Díky průkazu původu máte jistotu, že máte doma opravdu štěně čivavy, ze kterého vyroste čivava a ne kříženeček čivavy a jezevčíka, či jorkšírka. V každé CHS se čas od času vyskytne štěně, které je levnější, protože má třeba nekorektní skus, nesestouplá varlátka, je větší či hodně malé velikosti. Toto štěně dostane PP, ale je vhodné především na mazlíka. A to může být i řešení pro toho, kdo určitě nechce vystavovat, ale pes s PP se mu zdá příliš drahý. Chce to jen a jen trpělivost při shánění nového člena rodiny. Nezapomínejte na to, že PP dostávají všechna štěnata z vrhu, nezáleží na tom, jakou mají vadu či nedostatky.
Doporučuji prostudovat si o tomto plemeni dostupnou literaturu, velice vhodné je jít se podívat na zmiňované výstavu psů, seznámit se s nějakým přístupným majitelem vystavující se čivavy (nemusíte se bát, jsou mezi nimi velice příjemní lidé zapálení pro své pejsky, mj. dovolujeme se mezi "ty ochotné" také počítat) ) a ptát se, ptát se.  Prohlédněte si pejsky, kteří se Vám pozdávají a zjistěte si, z které chovatelské stanice jsou. Když si nejste jistí, zavolejte i poradci chovu čivav, tito lidé mají přehled o nově narozených štěnětech, jejich rodičích a prostředí ve kterém vyrůstají. Rádi poradí, doporučí. Vždy je lepší  mít informací o chovatelích více než vybírat náhodně. Pravda, my si téměř náhodně vybrali a měli jsme veliké štěstí, čivavák je zdravý a perfektní povahy, byl už jako štěně bez jakýchkoliv problémů. Nemusí ale tomu tak být vždy.

Bohužel, i mezi chovateli s PP jsou lidé, kteří mají hodně vrhů za rok a jejich jediným zájmem je chovem psů si výrazně přivydělat. Poctivý a seriózní chovatel Vám vždy poskytne maximum informací, pozve Vás k sobě domů, ukáže Vám všechny své psíky a prostředí, kde štěňata vyrůstají. Kupní smlouva se zárukami je samozřejmostí. Solidní chovatel Vám vysvětlí rozdíl mezi štěnětem na mazlíčka a výstavním jedincem, rozhodně nikdy netvrdí, že všichni či dokonce netypoví jedinci jsou na výstavy a chov v pořádku. Dobrý chovatel zná svoje linie, ví přesně, jaké které štěně je a dle toho vybírá majitele. Rozhodně mu není jedno kam štěně půjde a je v kontaktu se svými odchovy a jejich majiteli, vždy ochoten pomoci radou či svými znalostmi. U štěněte nemusí časem vyjít vše, pes je živý tvor, ale chovatel se vždy snaží najít takové řešení, které vyhovuje oběma stranám, své odpovědnosti za odchovaná štěňata se nezříká. Mějte vždy na paměti, že čivava s vámi bude dalších 10-16 let a proto je hledání vhodného chovatele vždy velice důležité. A poslední - štěně Vás musí oslovit samotné, musíte vědět, že to je to pravé pro Vás po setkání s ním.

Kvalita čivav v naší zemi je uspokojivá, kvalitní importy a promyšlená krytí v zahraničí domácí kvalitu posouvají již na hranici plně srovnatelnou s Evropou. Čivavám s českými PP se v cizině na výstavách velice daří. To vše by nebylo možné bez úzké spolupráce s jinými Českými a Evropskými Chovatelskými stanicemi, těmi, kteří kvalitu čivav a zdraví psů myslí opravdu vážně.

V přehledu odkazů naleznete CHS čivav, které jsou solidní, kde majitele převážně osobně znám, mám o nich dobré mínění a hlavně - kde jsou čivavky opravdu na prvním místě.
Osobně se netajíme tím, že jsme vždy preferovali čivavky zdravé než jakékoliv dech beroucí miniaturní okrasy pro běžný život ne příliš reálné. Nejhorší jsou čivavy bázlivé, čivava má být velký pes v malém těle, hysterická bázlivá stvoření jsou velice smutným příkladem jak tomu být nemá. O tom, že většina českých chovatelů dosud nevyšetřuje nohy svých psíků nemluvě. Osobně bych si NIKDY nevzala žádné štěně po posuzovatelem patel nevyšetřených psech. Je vždy lepší vědět byť i horší stupeň než si vzít psíka a následně plakat, proč nemůže pořádně chodit a proč tomu tak je. A že rodiče štěněte údajně "neměli" problém a chodili normálně a proto "ten papír" není třeba je nejsmutnější výmluva chovatelů celkově. Ordinace ortopedů jsou plemen s postiženým nožkami plné. Čivavy bohužel patří mezi postižená plemena, i proto je nutné daná vyšetření provádět a zásadně si brát štěňata pouze po vyšetřených rodičích.